Jiří Načeradský (* 9. 9. 1939 Sedlec na Benešovsku) – český malíř
Jiří Načeradský vystudoval v letech 1957 až 63 Akademii výtvarných umění u V. Rady. Na akademii se stal roku 1990 docentem a o rok později byl jmenován profesorem monumentální malby (do 1992). Od roku 1987 je členem Volného sdružení 12/15, samostatně vystavoval poprvé v roce 1967 v galerii mladých v Mánesu.
Načeradský byl vůdčí osobností tvorby „nové figurace“ 60. let, která navazovala na groteskní tendence v českém umění a je – podle literárního směru – nazývána někdy magickým realismem. Do této polohy se umělec s velkým kreslířským talentem dopracoval přes poznání surrealistické tvorby (Dvě nudistky, Erotické totemy, 1963), dubuffetovského graffiti (Nazdiprasátko, 1964; Tajné myšlenky, 1964). Koncem 60. let vzniká řada pláten přepisujících reportážní sportovní fotografii (Běžec K., 1967; Červenec – útěk do hor, 1967). Po odmlce na počátku 70. let přechází od figurace k zobrazení mechanismů (cyklus Stroje), od olejomalby přechází k akrylu a současně paroduje (v určité návaznosti na pop-art) postavy amerického kresleného filmu (Donald fotografem,1976). Další plátna mají silný erotický náboj, v 80. letech se vrátil k tradičnější figuraci, ovšem groteskně deformované. Po listopadu 1989 se stal nejprve docentem a roku 1991 pak profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
[post_gallery]