František Skála se narodil v roce 1956 v Praze. Vystudoval řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole (SUPŠ Praha, 1971–1975) a v roce 1982 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP Praha), obor filmové a televizní grafiky.
Prvních významných úspěchů dosáhl jako ilustrátor dětských knih a získal řadu ocenění. V roce 1995 reprezentoval svými ilustracemi Českou republiku na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Jeho kreslený seriál „Velké putování Vlase a Brady“ měl být uplatněn v celovečerním animovaném filmu, na kterém pracoval několik let; projekt se však nerealizoval.
Vedle ilustrace se od počátku 80. let začal prosazovat i jako sochař a tvůrce pozoruhodných objektů a instalací, a tím naplno vstoupil do povědomí veřejnosti. Své dílo představoval nejen na samostatných výstavách, ale i na výstavách s generačními druhy ze skupiny TVRDOHLAVÍ, 1987–1991, která postmoderně utvářela tehdejší výtvarnou scénu a jejíž byl Skála zakládajícím členem. Dále je skutečným členem tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa), od roku 1985 komturem Řádu Zelené Berušky. Jeho široký tvůrčí záběr přesahuje hranice výtvarného umění: hraje a zpívá v Malém tanečním orchestru Universal Praha a ve skupině Finský barok. Je členem divadla SKLEP a vokálního tria TROS SKETOS.
V roce 1990 obdržel čestnou cenu a v následujícím roce hlavní Cenu Jindřicha Chalupeckého, kterou založil a uděluje Václav Havel. Součástí této ceny je tříměsíční pobyt v Headlands Center for the Arts v San Franciscu v USA. V témže roce získal Cenu Arte Giovane di Europa v Bolzanu.
Od roku 1992 pracoval na řešení interiérů divadelních prostorů Paláce Akropolis v Praze. V roce 1993 byl vybrán, aby reprezentoval Českou republiku na 45. benátském bienále. Do Itálie se vydal pěšky a v českém pavilonu pak vystavil kresby z této 850 km dlouhé pouti a křehké¨objekty z nalezených předmětů. Jako hostující umělec pobýval na uměleckých univerzitách v Austrálii a USA.
Všechny tyto polohy uměleckých aktivit, ve kterých se pohybuje, se vyznačují výjimečným citem pro materiál, smyslem pro humor a nespekulativním, pozitivním přístupem k tvorbě.
Výstavu „Skála v Rudolfinu“ uspořádanou na sklonku roku 2004 navštívilo přes 40 tisíc návštěvníků a stala se nejúspěšnější výstavou roku.
Skála získal cenu „Osobnost roku“ v anketě, ve které hlasovalo 61 historiků, teoretiků a publicistů a dokázal tím, že existuje současné umění, které oslovuje jak laickou, tak odbornou veřejnost.
Výstava pokračovala v Egon Schiele art centru v Českém Krumlově a do konce ledna 2006 v Moravské galerii Brno.
K výstavě vyšla obsáhlá monografie dosavadní Skálovy tvorby a jeho cestovní deníky Praha – Venezia v nakladatelství Arbor Vitae. Dále kniha fotografických cyklů „ŠARK“ v nakladatelství Kant a menší monografie od Petra Volfa v nakladatelství BB Art.
V roce 2006 vytvořil František Skála znělku pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.
Na jaře roku 2007 se podílí na dramatizaci svého kresleného komiksu „Velké putování Vlase a Brady v pražském divadle Minor.
V roce 2007 vyšel v nakladatelství Argot Vitae jeho originální fotografický komiks „Skutečný příběh Cilka a Lídy“, na kterém pracoval 2 roky.
Zúčastnil se více než 120 kolektivních a 40 samostatných výstav, jeho díla jsou zastoupena v mnoha veřejných i soukromých sbírkách u nás i v zahraničí.
[post_gallery]