Narozen 21. 11. 1945 v Borkovicích
Studia:
V letech 1961 – 1965 na Střední odborné škole výtvarné v Praze a v letech 1966 – 1972 na Akademii výtvarných umění v Praze.
Samostatné výstavy
1979 Vlastivědné muzeum, Šumperk
Divadlo v Nerudovce, Praha
1980 Galerie Ve dvorku, České Budějovice
1983 Dvůr (prostor a kresby), Galerie H, Kostelec nad Černými lesy
1985 Prostor, Kostelec nad Černými lesy
Kresby, Kulturní dům Opatov, Praha
1989 Kresby, Kulturní dům Opatov, Praha
1992 Galerie Litera, Praha
Galerie Gema, Kresby, Praha
1993 Ranné obrazy, objekty a sochy, Galerie ’60/‘70, Praha
Naklonění, Galerie Via Art, Praha
1993 – 1994 Trojí dům, klášter Emauzy, Praha
1994 Galerie Litera, Praha
1995 Galeri Gema, Kresby, Praha
Účast na kolektivních výstavách
1973 Sochařské setkání, Vojanovy sady, Praha
1974 Sochařské symposium, Hukvaldy
1978 Konfrontace, MÚ ČSAV, Praha
1980 Prostor člověka, Dobříš
1982 Galerie Fronta, Praha
Stromovka, Praha
1983 Gong, Vysočany, Praha
1987 Prostředí a obraz, Koloděje
1988 Skupinová výstava 12/15, Koloděje
Barevná plastika, Vojanovy sady, Praha
Možnosti umění v prostoru, Praha
Jeden starší, jeden mladší, Skupinová výstava 12/15, Lidový dům, Praha
1989 Střední věk, Dům U zvonu, Galerie Hlavního města Prahy
Střední věk, Zlín a Budapešt
1990 Kreslení, Galerie Fronta, Praha
Nová skupina, Národní galerie, Praha
Inoffiziell Kunst, Museum der Stadt Regensburg
Neoficiální, Moravská galerie, Brno
40 Artistes Tchéques et Slovaques, Paris
Czech Art in the Velvet Revolution, Nassau County Museum, New York
České umění, Helsinky
1991 Český globus, Národní galerie, Praha
Prostor, Státní galerie, Zlín
Sochařské symposium, Lemberk
1992 Karolinum, Středoevropská galerie, Praha
Galerie výtvarného umění, Litoměřice
1994 Menší formáty, (12/15), G. Via Art
U zdymadla, (12/15), Mánes, Praha
Mezinárodní sochařské symposium, Lindabrunn
Středoevropské sochařské umění, kul. centrum Srečko Kosovel, Sežana
1995 Praha-Paříž, Novoměstská radnice Praha
Glassgalerie Hittfeld – Zeitwage
1996 12/15 – Vídeň – Špét aber doch
Venray – Holandsko – Slávnosť
City Museum and Mappin art – Gallery
1997 Umění zastaveného času – Černá matka boží, Praha, Brno, Cheb
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze
Alšova jihočeská galerie v Hluboké n. Vltavou
Galerie Hlavního města Prahy
Galerie výtvarného umění Klatovy-Klenová
Moravská galerie v Brně
Vlastivědné muzeum v Šumperku
Soukromé sbírky ve Francii, Německu, Švýcarsku, USA a v České republice
Realizace v architektuře
Kostel M. Jana Husi v Uherském Brodě (1972)
Kostel Sv. Tomáše Canterburského v Mohelnici (1978 – 1980)
Křížová cesta v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Libčevsi (1979)
Kostel sv. Ducha v Hradci Králové (1988)
Výběr z literatury
Rozhovor Jiřího Beránka s Jiřím Hůlou.
Katalog výstavy Dvůr (Prostor a kresby)
Jiří Beránek, O prostoru. Katalog výstavy Střední věk. Praha, Galerie Hlavního města Prahy 1989.
Rozhovor Marcely Pánkové s Jiřím Beránkem. Katalog výstavy Spirit of Time, 1991
Cesta Jiřího Beránka k dnešnímu, tak charakteristickému projevu se odvíjela od počátku 70. let, kdy nepochybně navazovala na tendence českého umění 60. let. Jeho zájem se však velmi rychle obracel k tomu základnímu, ke vztahu prostoru a sochy. Záhy mu stačily fragmenty figury, které časem ztrácely svoji „tělovost“. Stávaly se z nich spíše tajemné věci, konvexní a konkávní tvary zaplňující či objímající a uzavírající prostor. Socha vstoupila do prostoru s vlastním, vyděleným prostorem uvnitř. Postupně pak Beránek opouštěl představu, že vztáhne prostor k soše. Pochopil, že prostor je promlouvající mocnost. Sochu, je-li to ještě u Beránka socha, vztahuje nyní k prostoru, aby se mu otevřel a napovídá směr lidské cesty v něm. Otevírá ho jako místo bytí i přesahování.
Beránkova recentní tvorba jako by byla rozpomínáním na zasutou citlivost. Jeho nové realizace jsou nejspíše pátravé, chvějící odhalování uzlin prostoru, které se mohou vyjevit jako ochraná místa života i jako průchod za… Jsou to místa, ať se ocitnou Beránkovy sochy kdekoliv, na nichž může člověk pocítit moc, která ho stále přesahuje. Beránkovy sochy nutí vzpomenout si na intenzitu projevu předvěkého umění. Svou tvorbou odkrývá svět mýtu, svět před pamětí, na nějž neupozorňuje zvnějšku, převzatými znaky a symboly, ale uvádí do něj uzlinami prostoru a času svých soch.
PhDr. Ivan Neumann
[post_gallery]