Lüpertz Markus

Markus Lüpertz (25. 4. 1941), jeden z nejuznávanějších německých malířů současnosti, jako své rodiště všude uvádí „Liberec (Böhmen)“. Lüpertzovi odešli na západ v roce 1948 a usadili se v Rheydtu v Porýní. Markus Lüpertz po studiích na Werkkunstschule v Krefeldu a na státní akademii v Düsseldorfu (1956–1961) přesídlil v roce 1962 do Berlína. Zde záhy objevil a začal rozvíjet svoji proslulou „dithyrambickou malbu“, kterou pak v roce 1966 vyprovodil i manifestem Půvab 20. století, jak ho zviditelní mnou objevené dithyramby (Die Anmut des 20. Jahrhuderts wird durch die von mir erfundene Dithyrambe sichtbar gemacht). Lüpertzovy expresívní figurativní obrazy, které stály v příkrém protikladu k tehdejším abstraktivistickým tendencím, si postupně získávaly velké uznání (1970 cena Villa Romana, 1971 cena sdružení německých kritiků, 1990 cena Lovise Korintha aj.), byly však přijímány i s rozporuplným ohlasem. Zvláště se to týká chladných „zátiší“ vznikajících po roce 1970, která jsou skládána z předmětů jako jsou šnečí schránky nebo malířské palety, ale i přilby, pláště a další vojenská výstroj německého wehrmachtu. Těmito motivy ztvárněnými s velkým emocionálním účinkem malíř prolamoval mlčení o nacistické minulosti Německa. Lüpertzovy obrazy jsou dnes součástí mnoha prestižních uměleckých sbírek, ohromující je i řada katalogů a monografií zabývajících se jeho tvorbou. V roce 1983 Lüpertz získal profesuru na Letní akademii v Salzburku a na podzim 1987 se stal rektorem Státní umělecké akademie v Düsseldorfu.

[post_gallery]