ONA B.

HABEN SIE IHR GELD SCHON GEWASCHEN?

Galerie Navrátil | 26. 11. 2013–29. 1. 2014

Dobrý večer,
když se před dvaceti lety Ona B. poprvé prezentovala v Galerii Litera výstavou „Jsem jen Oko“, ani ona, ani galerista tehdy určitě netušili, že jejich spolupráce a posléze i přátelství bude trvat nepřetržitě dodnes. Zde ve Vítkovce měla předloni ochutnávku ze série „Skandál v ráji“. V loňském a letošním roce pak se Skandálem vyrazila na sňůru a svou show vždy pojmenovala dle místa dočasného azylu – Skandál na zámku, Skandál ve vile, Skandál v kostele. Z karlovarské vily byla sem, do Galerie Navrátil, převezena část obrazového cyklu „Turkish Delights“, tedy chcete-li turecké speciality, možná delikatesy, možná rozkoše?! Těmi zde ale nejsou myšleny medy, rahaty, lokumy, ani nic z jiných vyhlášených specialit, ale umělkyně – hlavní představitelky tureckých soft –porno filmů 80- tých let. Při tříměsíčním rezidenčním pobytu v Istanbulu na přelomu let 2011/2012 objevila Ona v jednom bazaru staré filmové plakáty, které se dříve hojně vylepovaly ve veřejném prostoru. Znovu je oživila, výtvarně do nich výrazně vstoupila, silně a po svém je konfrontovala se současností, aby jim nakonec dala zcela jiný význam, což ve výsledku umocnila použitým textem. Přemalovala zadní prostor a jednotlivým filmům a jejich protagonistkám přiřadila nové názvy, novou identitu, dala všemu nový smysl. Z dávno padlých a asi i zapomenutých pornohereček stvořila novodobé hrdinky svých vlastních filmů, projekcí a představ. Během jejího výše zmíněného pobytu v Turecku vrcholily v New Yorku akce hnutí Occupy Wall Street, které Ona sledovala v televizi a na internetu. Od demonstrujících si vypůjčila, převzala některá frekventovaná hesla, slogany a ty pak použila, využila ve svých obrazech jako nové filmové tituly, návody k interpretacím. Svojí uměleckou výpovědí předběhla dobu, neboť paradoxně v letošním roce doputovalo hnutí Occupy i do Istanbulu. Teprve v ten okamžik do sebe věci zcela zapadly a dostaly tu správnou aktuálnost a naléhavost, s velkou dávkou ironie! Všech 18 zde vystavených obrazů jsou kombinované techniky na plátně z roku 2012 o rozměru 100×70 cm. Barvou a písmem je zcela zrecyklovala a nabídla k dalšímu použití. Ona je citlivý, empatický a komunikativní umělec, člověk s velkou mírou sociální inteligence a tudíž i často reagující na různé společenské projevy a excesy. Současně má smysl pro humor, a pro mě často nepochopitelně neustále optimistický přístup k životu. Vážné věci dokáže nevážně shodit, má ráda nadsázku a dvojsmysly. Významy výrazně naznačuje, ale nedovysvětluje. To vše vyřčené se myslím vrchovatě projevilo i zde na výstavě. Dvojsmyslně a vážně nevážně na mě působí i tyto její vášní a lascivností nabité „ideologické“komiksy. Ideologické v uvozovkách. Od začátku ale není nejmenších pochyb o tom, na čí straně jsou v tomto přiběhu její sympatie. Osobně by mě velmi zajímal klíč vídeňské režisérky při přidělování jednotlivých vykřičených hlášek vykřičeným dívkám! Co mělo v okamžiku volby tu největší váhu?! Název výstavy by měl být asi logicky a v navaznosti Skandál v galerii, ale my jsme záměrně použili ekonomický text o čistém finančnictví, nevyslovenou otázku namydlené poradkyně na stav našich peněz! Atd.! Na rozdíl od zadní místnosti, kde jsme se ukázněně drželi lineární a pravidelné instalace, v přední části jsme záměrně tradiční koncepci nabourali nepravidelným plakátováním, také trochu ve smyslu onoho vážně nevážně. Svou celoživotní obchodní značku, koncept, tedy život v rudé a s rudou, zde Ona B. projektovala do naprosté většiny obrazů podmalbou, nebo alespoň písmem. Tato barevnost jen zvýraznila značný sexuální podtext a obraz si tím říká o ještě vetší pozornost! Ona chtěla dívkám z plakátů vrátit důstojnost a sebevědomí, pro tento okamžik je pověřit snad i posláním, samozřejmě značně odlehčeně! Ponechala jim nahotu, ale přesto je jakoby dodaným textem zahalila. Texty naopak od nich převzaly nějak jejich vyzývavost, vulgárnost a lacinost! Současně se ji ale povedlo tímto spojením udělat z angažované protikapitalistické agitky soft-porno brak. A já můžu na závěr v duchu této výstavy, bohudík oblečen, již jen zvolat: „Occupy Gallery Navratil“! Děkuji za pozornost!

M. Horák

Praha, 26. 11. 2013