Jiří Beránek

Neuskutečněný projekt prostoru pro tanečnici

Galerie Navrátil | 12. 11. 2003–11. 1. 2004

Po mnoho let procházím uličky, dvorky, zahrady a náměstíčka Malé Strany. Její staré domy ukrývají tajemná zákoutí a klenuté místnosti plné lidských osudů. Lidská figura je tu měřítkem už od pradávna. Proto jsem nemohl odolat pokušení zhostit se prostoru galerie navrátil figurálním zpracováním ženské postavy. Pokusil jsem se navázat na – především barokní – sochařskou podobu Malé Strany. Tanečnice – v mé představě snad Salome – není pro mne postavou jednoho okamžiku. Její hlava je hlavou dítěte, trup trupem dospělé ženy a jakoby rozpadávající se nohy ztěžkly nemožností odlepit se od země. Celá postava je za sklem, kdesi v jiném světě, který už pominul, jako každý okamžik jenž žijeme. Kdesi vzadu za tanečnicí malá, rozervaná figurka náměsíčníka, který touží po lásce k ženě svých snů. Na tácu před sklem hliněná hlava ženy, o jejíž život se tančí. Marnost téměř všeho lidského pachtění jsem chtěl zvýraznit instalací rýsovacího prkna, jako symbolu našich plánů, ztracených v nenávratnu. Každý z návštěvníků může pomocí pohybu úhelníku rozechvět prostor obou místností. Na chvíli, na malou chvíli, než se myšlenka ztratí.

Jiří Beránek